21.02.2014
(článek ke knize autorky PhDr. Miroslavy Burianové, Móda v ulicích protektorátu, Grada, Národní muzeum, 1. vyd., 2013)
Na obrazovce České televize právě běží seriál První republika. Možná se mnou budete souhlasit, že seriál je vítanou změnou v jinak monotónní seriálové záplavě. Pro mě je uvedený seriál především příjemnou kostýmní podívanou a ponechme stranou, že historické hledisko dost pokulhává. Seriálový výklad první republiky je hodně zkreslený, i když právě touto optikou vnímá první republiku velká část populace. První republiku si rádi idealizujeme, vidíme ji jako noblesní dobu s vysokým morálním kreditem, která stojí na pevných demokratických základech. První republika byla však v důsledku války a pozdější hospodářské krize poznamenaná bídou, zvyšujícími se sociálními rozdíly, které postihly i střední třídu, prohlubující se národnostní nesnášenlivostí mezi Čechy a Němci, necitlivou politickou propagandou tehdejší komunisté strany, která vyháněla dělníky do demonstrací, ale i řevnivostí ostatních politických stran. Avšak i přes velmi rozbouřené veřejné mínění v případě rozevírajících se sociálních nůžek, byla pro mnohé společná velká národní hrdost. A jestli tedy na něco vzpomínat, tak právě na tento moment.
Od seriálové první republiky je jen krůček k nádherné knize Móda v ulicích protektorátu od Miroslavy Burianové, kurátorky sbírek Národního muzea. Tato kniha vznikla tak trochu i díky Praze 8. Když jsme v roce 2013 připravili řadu akcí k 70 letům Operace Anthropoid, jejich součástí byla i módní přehlídka protektorátní módy. A právě Miroslava Burianová byla tak laskavá a nad přehlídkou roztáhla svá odborná křídla. Pro účely módní přehlídky byla vyhlášena akviziční sbírka dobového šatstva a ozvalo se mnoho občanů Prahy 8, z nichž někteří nabídli pro Národní muzeum hotové poklady. První republika a následný Protektorát Čechy a Morava nelze brát jako dvě samostatné kapitoly, a proto i v knize Miroslavy Burianové najdeme odkazy na předprotektorátní odívání, aby byla lépe vidět změna, která nastala vzhledem k politickým a sociálním okolnostem. Je to úžasná kniha, plná obrazového materiálu, psaná svižným stylem a i když se jedná o odbornou publikaci, tak rozhodně nenudí.
Tím důvodem, pro který jsem si jeden páteční večer vyhledala Módu v ulicích protektorátu, je seriálová postava paní Hanny Podolské, kterou autorka označuje za první dámu mezi českými módními tvůrci. „V době, kdy vypukla válka, měla zavedený prestižní salón zabírající od ledna 1931 několik pater rondokubistického paláce Adria. A jako jedna z průkopnic módních přehlídek u nás tento způsob prezentace zachovala i za války. Do jejího předváděcího salónu se vešlo až 3000 osob. Přehlídky pořádala dvakrát do roka, vždy před sezónou. Probíhaly po několik dní jednou i dvakrát denně jak v dopoledních, tak odpoledních hodinách. Nebyly jen pro zvané, ale byly primárně určeny pro krejčovské závody. Konfekčním závodům byl vstup zakázán. Místo bylo třeba rezervovat dopředu. Vstupné bylo vysoké – 350 K, osoba v doprovodu platila jen 100 K. Avšak návštěvník si odnesl zdarma Modelovou knihu. Salón mimo jiné šil i kostýmy pro protektorátní filmy jako Katakomby, Kristián nebo Maskovaná milenka, ale i německé filmy a divadelní přestavení. Velkolepé historické kostýmy pro Maskovanou milenku sice neodpovídaly historickým reáliím, jako když je tvořil Josef Matěj Gottlieb, ale jistě přispěly k úspěchu filmu i k propagaci salónu. Sotva mohl salónu někdo udělat lepší reklamu než Adina Mandlová, která se ve filmu Katakomby vyzkoušela dvě luxusní toalety pro plánový večírek smetánky a vzápětí kamera najela na krabice s velkým nápisem Hanna Podolská.“ 1
Módní salony se staly součástí životního stylu. Ale jak píše autorka, bylo by mylné představovat si módní salón jako obchod s velkými výlohami a figurínami. Většina krejčích a salónů sídlila v patrech domů, výlohy byly záležitostí konfekce, oděvních doplňků a obchodních domů. Mezi ty známé patřil Módní závod Rosenbaum, v paláci Adria sídlila Hanna Podolská, dále krejčí Bárta, Marthe Loeff, Módní salón Madlén Marie Krásné, Dámský krejčovský ateliér Františka Strnada, Prestižní pánští krejčí F. Fiala a V. Záruba, luxusní obuv Josef Kabele či Pollak, ale i oblíbený Papež, neméně luxusní kabelky a kufry Josef Nachtigall, Kindlovo kožišnictví, modistky Manka Vítková, Marie Řeháková, Míla Dlouhá, Soňa Vošmiková, Jožka Švejdová, Anna Johanková, Vlasta Jenšovská či prodejna jednoho z největších továrních výrobců klobouků St. Bartoše, dále velkoobchod se suknem Antonína Hübla, ale i obchod Národní svéráz a řada dalších. 2
S příchodem Protektorátu Čechy a Morava nastalo těžké období, které logicky postihlo všechny oblasti vč. módy a oblékání. Hanna Podolská a další představitelé museli svoji činnost utlumit, přeorientovat se také na německé zákazníky, armádu, mnoho salonů zavřelo, dostihla je arizace, přídělový systém, ztráta nejzámožnějších zákazníků – tj. Židů, uzavírání textilních továren v pohraničí pro civilní výrobu. A změnil se i přístup k módě, do života vstoupily otázky účelnosti a nutnosti. Společenské klima dostihlo i postavení ženy, která se v době první republiky stala plnoprávnou ve svém postavení, avšak za protektorátu byla na prvním místě matkou a na druhém místě pracovní silou.
„Modelová módní tvorba byla přístupná jen omezenému okruhu osob, většina obyvatel protektorátu šila u drobných krejčí a šatila se v konfekčních obchodech. Část žen si oděv pro sebe a své děti šila sama. Opomenout nelze ani na tzv. domácí švadleny. Ty chodily do domácnosti, tj. šily na šicím stroji zákazníka. Opravily všechno, co bylo třeba, zkrátily sukně, přešily kabátek, spravily ložní prádlo. Některé tak činily úředně, jiné na černo. Za protektorátu se tato služba v souvislosti s nedostatkem materiálu a trendem přešívání hojně využívala.“ 3
Přešívání, využití zbytků, kombinování materiálů z různých kusů oděvů, využití nových materiálu (dřeváky, boty s pletenou podešví), ale také zdroje černého trhu to byly cesty jak dosáhnout potřebného cíle. A o tom všem píše Miroslava Burianová ve své obsáhlé publikaci, která stojí za pořízení. Vedle historických souvislostí, najdete kapitoly, které se věnují všednímu oděvu pro domácnost, zaměstnání, dětskému oblékání, ale i luxusní módě a svou kapitolu zde má i pánský šatník.
Kniha byla vydána v omezeném počtu výtisků, ale rychle si našla své fanoušky, přesto ji lze stále vidět na pultech dobrých knihkupců.
1) Burianová, M.: Móda v ulicích protektorátu. Grada, Národní muzeum, 2013, s. 18
2) Tamtéž, s. 15 – 16
3) Tamtéž, s. 19
Fotografie z módní přehlídky, která se konala 27. 5. 2013 v Thomayerových sadech v rámci akce Muži odplaty věnované 70 letům Operace ANTHROPOID:
