10.03.2014
O zdraví rádi mluvíme, na zdraví si rádi připíjíme. Co pro něj však děláme? Ze statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny a zejména ve vztahu k vyšším věkovým skupinám, je stále málo. A tato čísla potvrzuje i přístup mnoha seniorů, kteří mi říkají, že prevence v jejich věku je zbytečná. Není tomu tak. Bohužel tento přístup roztáčí spirálu směrem k dlouhodobým a vážným komplikacím.
Na úvod několik statistických poznámek. Ženy jsou v prevenci poctivější než muži, například v oblasti onkologické prevence se pravidelných mamografických vyšetření účastní cca 45 % žen, které na to mají ze zákona po 45. roce věku nárok. Stejně tak na prohlídky ohledně karcinomu děložního hrdla – tedy opět čistě ženské záležitosti – chodí mezi 45–50 % klientek VZP. Ovšem už například u kolorektálního karcinomu (tedy rakoviny tlustého střeva a konečníku), kde se prohlídky týkají jak žen, tak mužů, je účast jen cca 10 %. Pro prevenci platí, že včas odhalená nemoc či jakýkoliv zdravotní problém se léčí snáze a je lepší šance na jeho vyřešení, než při odhalení v pozdější fázi.
Je například prokázáno, že pravidelným mamografickým vyšetřením doplněným případně dalšími metodami, je možné zjistit většinu nádorů prsu již v počátečním stádiu, tedy v době, kdy jsou dobře léčitelné. Lze tím snížit úmrtnost až o 30 %. U rakoviny děložního čípku se přednádorové změny neprojevují dlouho žádnými zdravotními obtížemi a lze je odhalit pouze vyšetřením u gynekologa v rámci preventivní prohlídky (neboli hrozící rakovinu lze zjistit ještě dříve, než propukne).
V posledních desetiletích dochází k výrazným demografickým změnám. Populace stárne, a to i v důsledku, že se díky moderní medicíně dožíváme vysokého věku. Průměrná naděje dožití se výrazně prodloužila, od pádu předchozího režimu je to o celou desítku let. Naděje na dožití je nyní kolem 80 let. Avšak tuto celkovou naději dožití už nekopíruje takzvané zdravé dožití. Protože zatímco se budeme dožívat průměrného věku 80 let, ve zdraví budeme žít pouze v průměru 60 let. Téměř čtvrtinu života tedy prožíváme v situaci chronického onemocnění. V důsledku chronických potíží nastává riziko omezené soběstačnosti a s ní související potřeba dlouhodobé zdravotně sociální péče. Na jedné straně je potřeba pro seniory vytvářet „chráněné“ a podpůrné prostředí, které pomáhá s udržením pohody do vysokého věku, na druhé straně je nutné naše vlastní zapojení. V Praze 8 proto vznikla dvě Centra aktivizačních programů Burešova a Mazurská, které umožňují seniorům aktivní účast na životě. Z rozhovorů s nimi jasně vyplývá, že tato centra se pro mnohé z nich stala nedílnou součástí života a mnohým i zachránila život. Aktivizace, jednoduše jakákoliv pravidelně vykonávaná činnost nad rámec běžných úkonů, je cestou, jak si udržet celkovou tělesnou, psychickou a sociální pohodu.
Péči o zdraví rádi ztotožňujeme pouze s odbornými zdravotnickými službami a péčí lékařů. Z vlastní zdravotnické péče se pak nejvíce zajímáme o její akutní úsek. Velkou roli zde hraje i třeba vliv televize, která do nás hustí seriálovou tvorbu ze zdravotního prostředí. Je nezpochybnitelné, že naše zdravotnictví má akutní péči na vysoké úrovni. To se týká například péče o novorozence, ale také akutní kardiologické péče, kdy jsme doslova světoví jak v počtu výkonů, tak i například kardiocenter. Počet transplantací je v tak malé zemi úctyhodný. Uvedené výkony představují však jen jakousi špičku ledovce, řešení závažných situací - situací, ke kterým by někdy nemuselo vůbec dojít. Pokud budeme ke svému zdraví macechou, žádná zázračná pilulka nás nezachrání. Stačí málo a doporučení jsou velmi jednoduchá.
Zdravá výživa je důležitá v každém věku. S vyšším věkem se však význam kvality geometricky zvyšuje. Bohužel senioři často právě tuto složku péče o zdraví nesmírně podceňují a odbývají se špatně složeným jídelníčkem. Pestrost, vyváženost, čerstvost, množstevní umírněnost, dostatečný počet živin vč. vitamínů a tzv. mikronutrientů, správná skladba tuků, dostatečné množství bílkovin, to vše musí být na našem stole. Špatný jídelníček si omlouváme cenou za potraviny, ale zdravá strava není drahá, složitá a nedostupná, je tomu přesně naopak. Stačí hledat možnosti, jak si jídelníček upravit, tak aby byl i naší peněžence dostupný.
Další důležitou podmínkou dobrého zdravotního stavu ve vyšším věku je aktivita, a to jak tělesná tak duševní. Zejména tělesná aktivita by měla být přiměřená a pravidelná. Není třeba vyhledávat složitá cvičící zařízení. Mezi nejvhodnější formy pohybu patří ty, které zatěžují nosný skelet (například s ohledem na prevenci osteoporózy), tedy zejména chůze, drobné práce v domácnosti a zahrádce. Hýbat se musíme každý den, a to platí i pro seniory.
A jsme u duševní aktivity, za kterou není možné považovat jen luštění křížovek, které ostatně pro tříbení duševních schopností příliš velkým přínosem není. Zejména pěstování dobrých vztahů s lidmi, různé společné aktivity a dobrovolnické činnosti patří k tomu nejužitečnějšímu, co můžeme pro svou duševní pohodu učinit. Dobrovolnické činnosti zatím nemají u nás tak dlouhou tradici jako například v Británii či Skandinávii, i když se i u nás situace velmi rychle mění. Jako příklad nesmírně cenného dobrovolnického zapojení jsou osmičková Centra aktivizačních programů pro seniory.
Kromě výše uvedených obecných zásad bychom měli věnovat pozornost svému tělu a jeho funkcím, měli bychom včas vyhledat odbornou pomoc, pokud pozorujeme některé varující příznaky některých závažných onemocnění. Tuto zodpovědnost máme sami vůči sobě a abychom na ni nebyli sami, můžeme se pravidelně radit s příslušnými lékaři. Za tímto účelem jsou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny prohlídky (praktického lékaře, stomatologa, gynekologa), škoda že jich v seniorském věku tak málo využíváme.
Na co máme nárok? Preventivní prohlídky hrazené z veřejného zdravotního pojištění jsou podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví zejména:
1) Všeobecná preventivní prohlídka jednou za 2 roky, v rámci které lékař provede vyšetření:
-zraku, sluchu
-moči, cholesterolu a glykemie – prevence metabolických onemocnění
-EKG ve 40 letech věku a změří krevní tlak – prevence kardiovaskulárních onemocnění
-doplní anamnézu a zkontroluje očkování
-provede vyšetření v rámci onkologická prevence, a to podle zhodnocení rodinné anamnézy. Pak je možné provést i kontrolu kůže, per rectum a vyšetření varlat nebo prsů
-Od 50 let je pak součástí této prohlídky i stanovení okultního krvácení a u žen nad 45 let věku i screeningové mamografické vyšetření.
2) Zubní preventivní prohlídka 2x ročně u dětí, 1x ročně u dospělých, kdy je prevence zaměřena na zachování vlastního chrupu a oddálení časového horizontu pro zhotovení zubních náhrad tedy i zaměření na správnou hygienu a tím předejití kazivosti, nebo například paradontózy,
3) Gynekologická preventivní prohlídka 1x ročně – prevence karcinomu děložního hrdla.
(s využitím materiálu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR)
