Dřeviny pro naše zdraví a pohodu

Text o dřevinách navazuje na článek „Rostliny pro naše zdraví“, který byl publikován na stránkách www.senior8.cz a byl obsahem přednášky pro návštěvníky Centra aktivizačních programů Mazurská. Další texty, který si vám dovolím představit, budou tematicky navazovat.

V textu jsou použity některé pojmy, především názvy účinných látek (éterické oleje, flavonoidy, glykosidy aj.) vymezené ve Slovníku, který je součástí uvedeného článku.

 

Dřeviny, jejich  význam, dendrologie a dendroterapie, dřeviny ve městech

Význam dřevin

Význam dřevin je mnohostranný. Především významně ovlivňují  klimatické podmínky jednotlivých oblastí a díky fotosyntéze jsou nenahraditelným zdrojem využitelné energie. Důležité místo mělo a má dřevo jako materiál využívaný ve stavitelství, v nábytkářském průmyslu, ale i při výrobě užitkových a ozdobných předmětů.  Plody, semena, listy ale i kůra a další části dřevin se využívají  také v gastronomii. Kromě ovoce poskytují  potraviny využívané jako koření (skořice, hřebíček, vanilka aj.) nebo povzbudivé potraviny. Koření a povzbudivé potraviny se získávají většinou z exotických dřevin. K povzbudivým potravinám, označovaným dříve (do roku 1996) jako povzbudivé pochutiny patří hlavně káva, čaj, kakao.

Dřeviny, zvláště stromy, mají své místo i ve výtvarném umění. Bývaly např. častým námětem obrazů impresionistů. Významným soudobým českým umělcem, který se stromům věnuje, je Martin Patřičný. Výstavy jeho výtvorů, pořady v televizi  a publikační činnost  mohou zájemce o tuto oblast velmi obohatit. Krásná a zajímavá je např. kniha Dřevo krásných stromů, vydaná v nakladatelství Grada; 3. přepracované vydání je z roku 2005.

Dřeviny jsou důležitou součástí přírodních materiálů pro zájmové činnosti dětí, dospělých lidí i seniorů. Samorosty, letorosty, proutí, listy, plody nebo jejich části jsou poměrně snadno dostupné a ekonomicky nezátěžové materiály využitelné pro různé činnosti. Proutí se např .tradičně využívá pro pletení pomlázek a košíků v jarním období, z listů se na podzim vytváří květiny, z  větviček neopadavých dřevin věnečky, které věšíme na dveře v období adventu atd. Vylisované listy a květy můžeme použít při vytváření obrázků a koláží. Z plodů, které lze propíchnout nebo snadno navrtat, můžeme zhotovit korále, ozdobné řetězy .

Toto téma by si zasloužilo samostatný článek, který může být zařazen podle zájmu návštěvníků CAPu. Využívání přírodních materiálů, ke kterým materiály získané ze  dřevin patří, je věnována řada publikací,  zajímavé informace jsou uvedeny na internetu.

Při získávání materiálů ze dřevin je nezbytné dodržovat zásady šetrného chování k přírodě a respektovat pravidla související s ochranou přírody. Využíváme proto např. materiál po průklestu a tvarování dřevin, zbytky po zpracování dřeva (včetně pilin, kůry), opadané listí a plody, sbíráme samorosty apod.

 

Dendrologie

Dendrologie je nauka o dřevinách, v užším slova smyslu o stromech (řecky strom- dendron a logie- nauka). Souvisí s botanikou, chemií, fyzikou a dalšími obory. Je věnována jak  pěstování dřevin, jejich šlechtění a ochraně proti chorobám a škůdcům, tak i  jejich využití a zpracování. Souvisí úzce se zahradní architekturou aj.

 

Dendroterapie

Využití dřevin pro léčebné účely se označuje dendroterapie. Její součástí je především využití léčivých látek obsažených v různých částech dřevin pro léčení lidí i živočichů. Pozitivní působení dřevin, zvláště stromů, na člověka je však  mnohem širší. Uvádí se např.„nabíjení“ člověka, který věří v moc stromů, jejich energií. Tzv. intuitivní dendroterapie se projevuje např. nošením kaštanů, žaludů i dalších plodů a semen dřevin v kapse či v kabelce, dlouhou historii má využívaní  ozdob vytvořených z plodů, listů a dalších částí dřevin pro výzdobou bytů. Zkušeností i výzkumná šetření dokládají pozitivní působení pohledu člověka na zeleň dřevin, většinu lidí okouzluje pohled na kvetoucí stromy, jejich vůně  aj.

Zkušenosti, názory účastníků klubových posezení  mohou být  zajímavým námětem diskuse.

 

Dřeviny ve městech

Ve městech  plní dřeviny  řadu významných funkcí. K hlavním funkcím patří:

-         snižování teploty vzduchu

-         zachycování slunečního záření

-         zvyšování vlhkosti vzduchu

-         snižování prašnosti

-         snižování hlučnosti

-         vylučování biologicky aktivních látek

-         estetické funkce

-         členění a ohraničení prostoru

Podrobnosti jsou uvedeny např. v článku Význam dřevin ve městech- Nadace partnerství (http:/old.nadacepartnerstvi.cz/p-13567&exp=male277)

 

Dřeviny obsahující léčivé látky

Léčivé  látky, možná rizika

Léčivé látky přítomné ve dřevinách se využívají k léčení různých chorob přímo nebo po zpracování ve farmaceutickém průmyslu, dále v kosmetice i v gastronomii.

Pro získání léčivých látek se sbírají pupeny, květy, plody, listy, kůra, méně často kořeny. Připravují se z nich hlavně nálevy, odvary, extrakty. Jsou součástí tinktur a mastí.

Některé běžné dřeviny však obsahují látky, které mohou působil sice léčivě, ale také vyvolávat zdravotní problémy, např. dráždit kůži.

K rizikovým látkám patří hlavně glykosidy,  saponiny a třísloviny. Z běžných dřevin je obsahují např. akát, břečťan, ruj vlasatá. Proto je vhodné na uvedené  i na další dřeviny, pokud je neznáme, nesahat nebo použít ochranné rukavice.

Zajímavé je , že akát má jedovaté všechny části rostliny kromě květů. Akátový med je proto vhodný pro konzumaci. Je to jeden z mnoha příkladů „moudrosti“ přírody.

Dřevin obsahujících léčivé látky je velký počet.. Patří k nim listnaté i jehličnaté dřeviny. Mnohé z nich  rostou u nás v přírodě, v parcích a v botanických zahradách. Některé se pěstují  jako ovocné dřeviny, stromy nebo keře.V dalším textu je uvedena charakteristika tuctu  dřevin se kterými se můžeme setkat na území Prahy 8. Léčivé účinky však mají látky obsažené v mnoha dalších dřevinách, které rostou v okolí našich bytů. Jejich výběr pro poznávání bude upraven podle zájmu návštěvníku CAPu.

Např. jinan dvoulaločný je vysázen v Kobylisích u zastávky autobusů jedoucích do Bohnic -102, 144, 177, 200. Keře rakytníku řešetlákového najdeme u konečné zastávky autobusu 200 (Sídliště Bohnice), nízké stromy arónie rostou několik metrů pod další zastávkou- Zhořelecká.

Zajímavou činností  by mohlo být „zmapování“výskytu dřevin v místě kde bydlíme, pozorování  jejich  vývojových ( fenologických) fází a tím k získání hlubšího vztahu k našemu bydlišti a k přírodě vůbec.

Velký počet „léčivých“ dřevin roste v klimaticky odlišných podmínkách, především v subtropických a tropických oblastech.

 

Charakteristika vybraných dřevin

Dřeviny jsou uspořádány podle abecedy, nikoliv podle významu. Bude uveden používaný název, údaje o tom co a kdy se sbírá, využití a hlavní látky s léčivými účinky, které jsou v nich zastoupeny.

Aronie, český botanický název je temnoplodec, často se používá název černý jeřáb

Sbírají se hlavně plody, kterými jsou drobné malvice podobné plodům jeřábu. Jsou tmavé až černé. Sbírají se v plné zralosti, od konce léta až do pozdního podzimu. Méně často se sbírají v létě listy.

Mezi léčivé látky, které aronie obsahuje, patří vitaminy- C, provitamin A (beta karoten), dále antokyany, flavonoidy a další látky dosud neidentifikované.

Využívají se čerstvé i sušené plody. Z čerstvých se vyrábí šťáva, marmeláda, kompot. Sušené plody i listy jsou součástí čajových směsí.

Mezi účinky léčivých látek aronie  se uvádí např. harmonizace štítné žlázy, protizánětlivé i žlučopudné účinky, podpora vylučování nežádoucích látek z těla a tím využití  při léčení revmatismu, snižování krevního tlaku, obsahu cholesterolu v krvi, tlumení problémů spojených s menopauzou žen, ovlivňování pružnosti a propustnosti cévních stěn a příznivé ovlivňování léčby křečových žil a hemeroidů.

 

Bez černý

Sbírají se květy, většinou celá květenství na začátku  nebo v plném květu Plody se sbírají plně vyzrálé.

Mezi léčivé látky patří flavonoidy, sliz, silice, třísloviny, vitamin C a v plodech hlavně vitaminy ze skupiny B.

Využívají se květenství pro přípravu sirupu, limonády nebo se suší a jsou součástí čajových směsí. Květenství se využívá i v gastronomii; obaluje se v těstíčku a smaží,  pokrm se označuje kosmatice. Vůně (spíše pach) květů odpuzuje hmyz, takže se bez vysazoval v blízkosti  domů. Z plodů se připravuje šťáva, sirup, marmeláda.

K léčivým účinkům květů patří potopudné a močopudné účinky. Květy a hlavně plody působí příznivě na cévy, plody se používají k léčení zánětu nervů, šťávou se barví vína s léčivými účinky aj.

 

Bříza bělokorá

Kromě břízy bělokoré se pěstují i další druhy, zdrojem léčivých látek je hlavně tento druh.

Sbírají se listy v květnu a červnu. Březová voda  se získává z naříznutých kmenů počátkem jara. Tento  způsob získávání léčivých látek je ve většině zemí, včetně ČR, zakázán.

Léčivě působící látky jsou hořčiny, silice, pryskyřice.V bílém pigmentu v kůře jsou látky působící  antiflogisticky, (protizánětlivě) jako nesteroidní antirevmatika.

Využití. Léčivé účinky má nálev, používaný při zánětu močových cest, vodnatelnosti a pro výživu vlasů. Dále pozitivně působí při bolestech zad a kloubů.

 

Černý rybíz

Sbírají se hlavně plody v létě, v plné zralosti. Méně obvyklý je sběr listů.

Mezi léčivě působící látky patří vitamin C a další antioxydanty, flavonoidy  a éterické silice. Plody mají vysoký obsah draslíku.

Využití. Černý rybíz se využívá pro  přípravu šťávy, kompotů, marmelády. Výrobky z něj působí močopudně a potopudně, mají baktericidní účinky a pozitivně ovlivňují látkovou výměnu. Posilují žaludek, působí proti kašli a nachlazení. Listy mají příjemné aroma, jsou součástí čajů.

 

Duby, hlavně zimní a letní

Sbírá se kůra, především mladá kůra dubu letního, získávaná z mladých větví na začátku vegetace. Využívají se i žaludy (plody) a duběnky (hálky na listech ve kterých se vyvíjí žlabatka dubová).

K léčivým látkám patří třísloviny, katechiny, kyselina ellagová aj.

Využití dubové kůry. Léčivé látky působí svíravě, dubová kůra se proto používá  např. při průjmech a zánětech trávicího ústrojí. Připravuje se z ní odvar využívaný vnitřně i zevně.

 

Jinan dvoulaločný- Ginko biloba

Sbírají se listy od jara do léta.

Mezi léčivé látky patří terpeny, flavonoidy, vitamin C, karboxylové kyseliny. Droga se podává ve formě odvaru nebo tinktury. Odvar se připravuje krátkým povařením.

Využívá se preventivně  proti náhlým mozkovým příhodám, otoku mozku a infarktu myokardu Dále působí proti poškození buněk vznikajícím při degenerativních chorobách spojených se stářím. Účinek proti Alzheimrově chorobě však potvrzen nebyl.

 

Jírovec maďal- nazývaný obvykle koňský kaštan

Sbírají se hlavně  plody s  temně hnědými  semeny známými jako kaštany. Pravé kaštany, vhodné ke konzumaci, jsou však plody kaštanovníku pravého, který najdeme např. v botanické zahradě v Tróji. V našich oblastech dozrávají plody jírovce zpravidla od září do října. Využívá  se i kůra a zelené oplodí

K léčivým látkám  patří triterpeny, souhrnně označované aescin. Dalšími účinnými látkami jsou flavonoidy.

Využití léčivých látek. Aescin i další látky obsažené v jírovci  zvyšují žilní tonus, zlepšují průtok krve adal. Jsou proto součástí mastí, používaných např. k léčbě křečových žil a nočních křečí. V tabletách se aescin doporučuje  k léčení otoků po úrazech a po některých operacích.

 

Lípa malokvětá, označovaná také srdčitá a  lípa velkokvětá

Sbírají se květy s listeny před plným rozkvětem, nejlépe ve slunných dnech mezi 14-16 hod..

Mezi léčivé látky  patří flavonoidy, silice, sliz, třísloviny, éterické oleje.

Využití lipového květu. Tradičně se využívá, případně ve směsi s květy černého bezu, hluchavky aj., pro přípravu nálevu působícího potopudně i močopudně, antispmasmaticky (proti křečím), podporuje vylučování žluči, má sedativní (uklidňující) účinky. Využívá se  při onemocnění dýchacích cest, nachlazení, potížích s ledvinami a močovým měchýřem. Pomáhá  i při zažívacích potížích, snižuje nervové napětí.

Lípy jsou českým národním stromem, významné jsou i jako zdroj nektaru pro včely. Lípový med má také léčivé účinky.

 

Ořešák královský, známý jako ořešák vlašský

Využívají se i další druhy, hlavní je však ořešák královský..

Sbírají se zralé plody na podzim, méně často i listy. Pro přípravu likéru jsou vhodné nezralé plody.

Mezi léčivé látky patří hlavně flavonoidy, vitaminy, terpeny, karbonové kyseliny.

Využití léčivých látek není u ořešáků hlavní důvod jejich pěstování, byl však prokázán pozitivní vliv při cukrovce, žloutence, zánětu kůže a nehtů. Velmi významná je prevence syndromu X (geneticky podmíněná mentální retardace přenášená ženami, pro kterou jsou kromě mentálního postižení typické velké uši, protažený obličej, hrubé rysy).

Hlavní je však využití  ořechů v gastronomii .

 

Rakytník řešetlákový

Sbírají se zralé plody s olejovitou strukturou (5-10mm x 3-5mm), od srpna do září. Na keřích však plody vydrží dlouho do zimy.

Mezi léčivé látky patří hlavně vitaminy a kyselina listová. Vitaminu C obsahují plody asi 10 x více než pomeranče; uvádí se, že tento termolabilní vitamin (ničí se vysokou teplotou) je přítomný  i v tepelně připravených výrobcích z rakytníku. Dále obsahuje vitaminy ze skupiny B, D, E a také K.

Plody se využívají v medicíně, kosmetice a také v potravinářství. Vyrábí se z nich sirupy, kompoty, marmelády, džemy. V medicíně a v kosmetice se používá hlavně rakytníkový olej.

Mezi oceňované účinky  patří léčba kožních onemocnění, sliznice, vředů, zažívacích potíží, regulace krevního oběhu. Rakytníkový olej má také baktericidní účinky.Využívá se i při gynekologických potížích, předpokládá se i pozitivní účinek při některých druzích rakoviny.

Rakytník je rostlina dvoudomá, je proto nutno vysazovat jak samičí tak i samčí rostliny v poměru nejméně 6:1.Roste i na stanovištích pro jiné rostliny nevhodných, kořeny zpevňuje půdu, takže se využívá i  jako ochrana proti půdní erozi.

 

Růže šípková

Sbírají  se zralé plody. Růže šípková je ovocná i léčivá rostlina.

Léčivé účinky má hlavně vitamin C. Plody obsahují i další léčivě působící látky, např. triterpeny.

Suché plody se využívají k přípravě čaje, který působí léčebně při chřipce,. Jsou součástí  čajových směsí používaných při chorobách průdušek.

Z čerstvých plodů se připravuje  marmeláda, kompoty, domácí víno, likér.

 

Vrba bílá

Sbírá se kůra, obvykle v březnu, kdy v ní proudí míza.

Léčivé účinky má kyselina salycilová, kterou se před více léty podařilo vyrobit synteticky. Její název je odvozen z latinského názvu vrby- Salix.

Využíval se vývar z  kůry vrby proti horečce a chorobám typu chřipka, nachlazení. Po zjištění chemického složení účinné látky a  její výrobě, se obdobně využívají léčiva obsahující synteticky vyrobené soli kyseliny salicylové. Jedná se o acylpyrin a další léčiva s podobnými účinky.

 

Použité informační zdroje:

Byly použity hlavně údaje získané v elektronické databázi, převážně z Wikipedie.

 

 

 

V Praze 8 dne 20.02.2014, J. Vodáková