Aktuality

Senioři Prahy 8 se vyjádřili k sociálním službám

18.12.2013 Radnice osmé městské části nechala po sedmi letech zpracovat nový průzkum mezi seniory, zaměřený na potřeby a problémy obyvatel MČ Praha 8 starších 60 let v oblasti sociálních služeb. Průzkum, který proběhl v květnu a červnu 2012, bude podkladem pro další rozvoj sociálních služeb, poskytovaných Úřadem MČ Praha 8. „Celkem jsme zpět získali 387 dotazníků, které byly zařazeny do konečného zpracování. Všem, kteří se zúčastnili, moc děkujeme – nejen za nás, ale i za další obyvatele Prahy 8, kteří služby jednou budou využívat,“ uvádí zástupkyně starosty Vladimíra Ludková. Mezi nejpalčivější problémy, které však městská část mnohdy umí ovlivnit pouze nepřímo, patří politická a ekonomická situace v ČR, problém se zdravím a obavy z budoucnosti. Seniory obecně trápí také kriminalita a nedostatek financí, celá čtvrtina vnímá jako problém mezilidské vztahy. Stejných oblastí se pak týkaly i návrhy na zlepšení života – lepší finanční situace, zdraví, politická situace, zlepšení společenského klimatu, mezilidských vztahů… Dobrou zprávou naopak je, že jen zlomek těch, kteří se ankety účastnili, hodnotí jako problém dostupnost sociálních služeb. Mezi návrhy na zlepšení života, které se městské části týkají, patří nejčastěji tématika vandalismu a bezpečnosti, výtky k MHD (špatná návaznost linek, zrušené linky, nedostatek nízkopodlažních vozů), čistoty a pořádku,  zeleně, ale i požadavek na více kulturních akcí a programů pro seniory. „Uvedené návrhy mají ve většině případu méně jak 10% zastoupení, nejedná se tedy, stejně jako při předchozím průzkumu, o výrazně vnímané nedostatky. Nicméně informaci předáme kompetentním odborům, aby v rámci svých možností zareagovaly,“ dodává místostarostka.  Pokud jde o aktivity seniorů, ani ty se oproti předchozímu průzkumu neliší – stále dominuje TV, četba a setkávání s přáteli, následuje cestování, zahrádkářství a péče o blízké. „O něco častěji se však senioři věnují pohybovým aktivitám a vzdělávání.  Z toho vyplývá i vyšší poptávka po aktivizačních programech a klubech seniorů – i proto budeme pracovat na dalším rozvoji Centra aktivizačních programů a na sportovních možnostech pro seniory, jako jsou postupně budovaná petanque hřiště a fitness parky,“ uvádí místostarostka.  Z průzkumu vyplynulo i to, že senioři prokazují přehled a znalost o sociálních službách – i přestože existuje početná skupina těch, kteří hodnotí své informace jako nedostatečné či nevědí, kde je hledat. Radnice se proto na tuto oblasti ještě více zaměří. „I když maximum informací již nyní poskytují webové stránky Prahy 8, měsíčník Osmička a příslušné odbory úřadu, budeme tento servis nadále rozvíjet. Pokračovat chceme i v pořádání pravidelného Dne sociálních služeb či ve vydávání aktualizovaného Katalogu poskytovatelů sociálních služeb v Praze 8,“ doplňuje zástupkyně starosty.  Mezi preferované konkrétní základní sociální služby patří specializované poradenství pro seniory, jídelny, dovoz či výdejny obědů, domy s pečovatelskou službou, terénní pečovatelská služba. „S potěšením musím konstatovat, že těmto trendům odpovídají i naše služby. Například zajištění stravování jsme před časem řešili mimo jiné vybudováním nové jídelny v DPS Burešova, kam mohou docházet i senioři, kteří nejsou klienty DPS. Zrovna tak pečovatelská služba je služba, o jejíž nezbytnosti jsme přesvědčeni a které musí být rozvíjeny.“ uvádí Ludková. „Možná by na závěr byla vhodná ještě další statistika, z níž mám docela radost, a to je spokojenost s vlastním životem. Zde se pouze 17 % respondentů vyjádřilo, že jsou spíše či velmi nespokojení. Třetina je spokojená napůl, a celých 52 % se vyjádřilo, že je spíše či velmi spokojených. Myslím, že to nejsou špatné údaje,“ vypočítává poslední „čísla“ místostarostka.  Odkaz: Názorový průzkum mezi seniory v MČ Praha 8

Výsledky průzkumu mezi rodinnými příslušníky, kteří pečují o seniory

18.12.2013 Radnice Prahy 8 má výsledky průzkumu mezi rodinnými příslušníky, kteří pečují o seniory Osmá městská část nechala provést šetření zaměřené na skupinu osob, které v domácím prostředí pečují o svého blízkého ve věku 60 let a více. „Chtěli jsme získat další podněty a informace, na jejichž základě můžeme podpořit rodinné pečující,“ uvádí zástupkyně starosty Vladimíra Ludková a dodává „Péče a podpora od nejbližších příslušníků by totiž měla být přirozená a prvořadá a my se budeme snažit jim tuto péči maximálně ulehčit. Nehledě na to, že pro stát i jednotlivce je lepší, pokud se péče poskytuje mimo zdi ústavů.“  V rámci průzkumu, kdy bylo hodnoceno 501 dotazníků, vyplynulo, že: 65 % seniorů má problémy pohybového ústrojí, 32 % srdeční onemocnění, 28 % trpí artrózou a 27 % poruchou paměti (možnost uvést více možností), trvalý dohled vyžadují dva z pěti seniorů, nejvíce jsou lidé závislí na péči o domácnost. S odstupem následuje především mobilita, péče o zdraví a tělesná hygiena, dva z pěti respondentů žiji se svým blízkým, o kterého pečují, ve společné domácnosti. Téměř šest z deseti pečujících za svým blízkým dojíždí, průměrná doba dojížďky/docházky činí 34 min., polovina pečujících vnímá jako největší problém časové problémy a psychickou únavu spojenou s péčí o svého blízkého. Téměř dva z pěti pečujících trápí nutnost „stále přítomnosti“, bez možnost vzdálit se, vycestovat, vzít si dovolenou. Pro třetinu respondentů je péče fyzicky náročná. Téměř třetina pečujících má obavy o budoucnost, čtvrtina pociťuje strach a napětí. Téměř čtvrtina si dělá hlavu s financemi. v průměru se dotázaní starají o svého blízkého bezmála šest let, v průměru respondenti věnují péči o svého blízkého 34 hodin týdně, což je cca 5 hodin denně, naprostá většina dotázaných poskytuje pomoc v domácnosti, dvě třetiny provádějí ošetřovatelské práce a dvě třetiny zajišťují „společenskou“ péči  (odvoz k lékaři, vyřizování agend…) mezi pomoc, kterou by pečující uvítali, patří z 30 % možnost urgentního umístění do vhodného zařízení a občasná pomoc s péčí, necelá čtvrtina pečujících by uvítala zlepšení finanční situace, aby mohli peníze investovat do pomoci sociálních služeb. Téměř 20 % pečujících naopak uvádí, že péči zvládají sami. Mezi služby, o něž by pečující měli zájem, patří z 44 % dopravní služby, z 37 % zapůjčení kompenzačních pomůcek a z 36 % pomoc fyzioterapeuta. Čtvrtina dotázaných by uvítala více informací o zdravotních a sociálních službách „Z výše uvedeného je možné odvodit, že radnice s péčí může pomoci a také pomáhá. Jedná se především o odlehčovací služby, kdy rodina dočasně umístí svého nejbližšího do zařízení a může odjet např. na dovolenou. Nebo o pomoc pečovatelské služby, ať jde o úklid, nákupy, dovoz obědů, osobní hygienu či ošetřovatelské práce. Ostatně ošetřovatelské práce nabízí i různé soukromé agentury a zde je velký prostor pro zlepšování služeb i nabídky,“ uvádí místostarostka Ludková. „Co ale z pozice radnice ovlivnit neumíme, je možnost poskytování domácí zdravotně – ošetřovatelské péče, hrazené ze zdravotního pojištění. Tato služba u nás ve větším měřítku chybí a přitom by řadě lidé velmi pomohla. Už jen v tom, že by nemuseli ležet v nemocnicích.“ Míra využívání pečovatelské služby se oproti poslednímu průzkumu z roku 2005 lehce změnila – zatímco tehdy lidé spoléhali z 51 % na pomoc rodinných příslušníků a na pomoc pečovatelské služby jen z 42 %, nyní je poměr 42 % a 55 %. „Těší mě, že více jak polovina pečujících deklarovala pozitivní zkušenosti se zdravotními či sociálními službami. Konkrétně pečovatelskou službou pozitivně hodnotilo 41 % dotázaných,“ dodává zástupkyně starosty. „Pokud mě něco překvapilo, tak nízká míra využívání služby tísňové volání, kterou nabízí ŽIVOT 90,“ dodává k průzkumu místostarostka. Tísňové volání využívá je 6 % pacientů. Dotazník byl vytvořen pracovní skupinou, která zahrnovala odborníky v oblasti péče o seniory – geriatrickými lékaři, psychology, zaměstnanci odborů sociálního a zdravotnictví a sociálních služeb Úřadu MČ Praha 8 a Praha 7 již v roce 2005. V roce 2012 byl dotazník mírně upraven na základě zkušenosti z prvního šetřeni a průzkum byl na obou městských částech zopakován. Odkaz: Podpora rodinných pečujících o seniory